TSK · Žalmy 142:6

Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě.

Modlitba Davidova. Vyslyš, Hospodine, spravedlnost, a pozoruj volání mého; nakloň uší k modlitbě mé, kteráž jest beze vší rtů ošemetnosti.

Bychť nevěřil, že užívati budu dobroty Hospodinovy v zemi živých, nikoli bych neostál.

Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.

Volati budu k Bohu nejvyššímu, k Bohu silnému, kterýž dokonává za mne.

Nezpomínejž nám dřevních nepravostí našich, rychle ať předejdou nás milosrdenství tvá, neboť jsme velmi znuzeni.

Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.

Nebo stihá nepřítel duši mou, potírá až k zemi život můj; na to mne přivodí, abych bydlil v mrákotě, jako ti, kteříž již dávno zemřeli,

Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, jenž ospravedlňuje.