TSK · Žalmy 97:10

Zdržuj jazyk svůj od zlého, a rty své od mluvení lsti.

Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.

Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé.

Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.

Ostříhá Hospodin všech, kdož jej milují, ale všecky bezbožné zatratí.

Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

Ale Izrael spasen bude skrze Hospodina spasením věčným. Nebudete zahanbeni, ani v lehkost uvedeni na věky věků.

I mluvil Nabuchodonozor a řekl: Požehnaný Bůh jejich, totiž Sidrachův, Mizachův a Abdenágův, kterýž poslal anděla svého, a vytrhl služebníky své, kteříž doufali v něho, až i rozkazu královského neuposlechli, ale těla svá vydali, aby nesloužili a neklaněli se žádnému bohu, kromě Bohu svému.

Vysvobozuje a vytrhuje, a činí znamení a divy na nebi i na zemi, kterýž vysvobodil Daniele z moci lvů.

Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.

Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.

Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle uložení jeho povoláni jsou.

Ale jestliže kdo miluje Boha, tenť jest vyučen od něho.

A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Neboť ne všech jest víra.

Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?

Kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou,

Po tomť poznáváme, že milujeme syny Boží, když Boha milujeme a přikázání jeho ostříháme.

Protož klaněti se jí budou všickni, kteříž přebývají na zemi, jichžto jména nejsou napsaná v knihách života Beránka, toho zabitého od počátku světa.