Hodinové modlitby

Úvod každé hodiny

Ve jménu Otce i Syna i Svatého Ducha

jeden Bůh. Amen.

Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, požehnej. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

OTČENÁŠ

A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.

I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

Modlitba díkůvzdání

Děkujme dobročinnému, milosrdnému Bohu, Otci našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, neboť nás zastřel, pomohl nám, ochránil nás, přijal nás k Sobě, slitoval se nad námi, podepřel nás a přivedl nás k této hodině. Prosme jej také, aby nás v tento svatý den i po všechny dny našeho života zachoval v naprostém pokoji. Pán Bůh náš Všemohoucí.

Pane, Bože Všemohoucí, Otče našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, děkujeme Ti za všech okolností, za vše a ve všem; neboť jsi nás zastřel, pomohl nám, ochránil nás, přijal nás k Sobě, slitoval se nad námi, podepřel nás a přivedl nás k této hodině.

Proto prosíme a žádáme z Tvé dobroty, Milovníku lidí: uděl nám, abychom dokonali tento svatý den i všechny dny našeho života v pokoji a v bázni před Tebou. Každou závist, každé pokušení a každý čin ďábla, úklady zlých lidí a povstání viditelných i neviditelných nepřátel od nás i od všeho Tvého lidu i od tohoto svatého místa odstraň. To, co je dobré a užitečné, nám daruj. Neboť Ty jsi dal nám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele. A neveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého.

Skrze milost, slitování a milování lidí jednorozeného Syna Tvého, našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista; skrze něhož Tobě náleží sláva, čest, moc a klanění, s Ním i se Svatým, životodárným a Tobě rovným Duchem Svatým, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

ŽALM 50

Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

Začátek modlitby

Chvála požehnaných nešpor přináším ji Kristu, svému Králi a Bohu, a prosím jej, aby mi odpustil mé hříchy

ŽALM 116

Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.

Nebo naklonil ucha svého ke mně, když jsem ho vzýval ve dnech svých.

Obklíčilyť mne byly bolesti smrti, a úzkosti hrobu potkaly mne; sevření a truchlost přišla na mne.

I vzýval jsem jméno Hospodinovo, řka: Prosím, ó Hospodine, vysvoboď duši mou.

Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.

Ostříhá sprostných Hospodin; znuzen jsem byl, a spomohl mi.

Navratiž se, duše má, do odpočinutí svého, poněvadž Hospodin jest dobrodince tvůj.

Nebo jsi vytrhl duši mou od smrti, oči mé od slz, nohu mou od poklesnutí.

Ustavičně choditi budu před Hospodinem v zemi živých.

Uvěřil jsem, protož i mluvil jsem, ačkoli jsem byl velmi ztrápený.

Já jsem byl řekl v pospíchání: Všeliký člověk jest lhář.

Čím se odplatím Hospodinu za všecka dobrodiní jeho mně učiněná?

Kalich mnohého spasení vezmu, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho.

Drahá jest před očima Hospodinovýma smrt svatých jeho.

Ó Hospodine, že jsem služebník tvůj, služebník, pravím, tvůj, syn děvky tvé, rozvázal jsi svazky mé.

Tobě obětovati budu obět díků činění, a jméno Hospodinovo vzývati budu.

Sliby své Hospodinu splním, teď přede vším lidem jeho,

V síňcích domu Hospodinova, u prostřed tebe, Jeruzaléme. Halelujah.

ŽALM 117

Chvalte Hospodina všickni národové, velebtež ho všickni lidé.

Neboť jest rozšířeno nad námi milosrdenství jeho, a pravda Hospodinova na věky. Halelujah.

ŽALM 119

Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově.

Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají.

Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho.

Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých.

Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých.

Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá.

Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé.

Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne.

Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých.

V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým.

Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých.

Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé.

V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé.

Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého.

Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého.

Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.

Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času.

Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých.

Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých.

Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých.

Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého.

Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým.

Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých.

Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého.

Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi.

Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám.

Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti.

Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé.

He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce.

Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem.

Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám.

Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství.

Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne.

Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé.

Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou.

Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé.

Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé,

Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám.

I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky,

A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých.

Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti.

Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval.

Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých.

Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil.

Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje.

Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji.

Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji.

Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj.

Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování.

Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého.

Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých.

Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé.

Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého.

Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím.

Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých.

Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám.

O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé.

Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých.

Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne.

Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého.

Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil.

Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám.

Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým.

Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých.

Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji.

K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým.

Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým,

Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám.

Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal.

Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému.

Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest.

Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých.

Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá.

Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben.

Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám.

Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš?

Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul.

Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí?

Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého.

Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi.

Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých.

Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých.

Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích.

Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí.

Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji.

Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení.

Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne.

Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji.

Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji.

Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně.

Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování.

Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou.

Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování.

I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého.

Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ.

Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým.

Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím.

Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého.

Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne.

Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám.

Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce.

Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji.

Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám.

Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého.

Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání.

Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně.

Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich.

Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá.

Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se.

Ajin Činím soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům.

Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili.

Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé.

Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne.

Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá.

Časť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj.

Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší.

A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má.

Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv.

Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé.

Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost.

Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých.

Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne.

Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého.

Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých.

Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná.

Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji.

Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj.

Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám.

Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda.

Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše.

Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl.

Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých.

K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých.

Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám.

Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých.

Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne.

Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili.

Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda.

Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám.

Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne.

Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá.

Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne.

Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji.

Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali.

Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne.

Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé.

Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti.

Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji.

Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých.

Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky.

Očekávám na spasení tvé, Hospodine,a přikázaní tvá vykonávám.

Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji.

Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou.

Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti.

Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne.

I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým.

Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost.

Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá.

Toužím po spasení tvém, Hospodine,a zákon tvůj jest rozkoš má.

Živa bude duše má, a bude tě chváliti,a soudové tvoji budou mi na pomoc.

Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.

ŽALM 120

Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem,a vyslyšel mne.

Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.

Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,

Podobný k střelám přeostrým silného,a k uhlí jalovcovému?

Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.

Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.

Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.

ŽALM 121

Píseň stupňů. Pozdvihuji očí svých k horám, odkudž by mi přišla pomoc.

Pomoc má jest od Hospodina, kterýž učinil nebe i zemi.

Nedopustíť, aby se pohnouti měla noha tvá, nedřímeť strážný tvůj.

Aj, nedřímeť, ovšem nespí ten, kterýž ostříhá Izraele.

Hospodin strážce tvůj, Hospodin zastínění tvé tobě po pravici.

Nebudeť bíti na tě slunce ve dne, ani měsíc v noci.

Hospodin tě ostříhati bude ode všeho zlého, ostříhati bude duše tvé.

Hospodin ostříhati tě bude, když vycházeti i vcházeti budeš, od tohoto času až na věky.

ŽALM 122

Píseň stupňů, Davidova. Veselím se z toho, že mi říkáno bývá: Poďme do domu Hospodinova,

A že se postavují nohy naše v branách tvých, ó Jeruzaléme.

Jižtě Jeruzalém ušlechtile vystaven, a jako v město k sobě vespolek připojen.

Do něhož vstupují pokolení, pokolení Hospodinova, k svědectví Izraelovu, aby oslavovali jméno Hospodinovo.

Nebo tamť jsou postaveny stolice soudu, stolice domu Davidova.

Žádejtež pokoje Jeruzalému, řkouce: Dějž se pokojně těm, kteříž tě milují.

Budiž pokoj v předhradí tvém, a upokojení na palácích tvých.

Pro bratří své a přátely své žádati budu pokoje tobě.

Pro dům Hospodina Boha našeho budu tvého dobrého hledati.

ŽALM 123

Píseň stupňů. K toběť pozdvihuji očí svých, ó ty, kterýž na nebesích přebýváš.

Aj hle, jakož oči služebníků k rukám pánů jejich, jakož oči děvky k rukám paní její: tak oči naše k Hospodinu Bohu našemu, až by se smiloval nad námi.

Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, neboť jsme již příliš potupou nasyceni.

Jižť jest příliš nasycena duše naše posmíšky bezbožných, a potupou pyšných.

ŽALM 124

Píseň stupňů, Davidova. Byť Hospodina s námi nebylo, rciž nyní, Izraeli,

Byť Hospodina s námi nebylo, když lidé povstali proti nám:

Tehdáž by nás byli za živa sehltili v rozpálení hněvu svého proti nám;

Tehdáž by nás byly přikvačily vody, proud zachvátil by byl duši naši;

Tehdáž zachvátily by byly duši naši ty vody zduté.

Požehnaný Hospodin, kterýž nás nevydal v loupež zubům jejich.

Duše naše jako ptáče znikla osídla ptáčníků; osídlo se ztrhalo, i vynikli jsme.

Pomoc naše jest ve jménu Hospodinovu, kterýž učinil nebe i zemi.

ŽALM 125

Píseň stupňů. Ti, kteříž doufají v Hospodina, podobni jsou k hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává.

Okolo Jeruzaléma jsou hory, Hospodin jest vůkol lidu svého, od tohoto času až na věky.

Neboť nebude státi sceptrum bezbožníků nad losem spravedlivých, aby nevztáhli spravedliví k nepravosti rukou svých.

Dobře učiň, Hospodine, dobrým, a těm, kteříž jsou upřímého srdce.

Ty pak, kteříž se uchylují k cestám svým křivým, zapudiž Hospodin s činiteli nepravosti. Pokoj přijdiž na Izraele.

ŽALM 126

Píseň stupňů. Když zase vedl Hospodin zajaté Sionské, zdálo se nám to jako ve snách.

Tehdážť byla plná radosti ústa naše,a jazyk náš plésání; tehdáž pravili mezi národy: Veliké věci s nimi učinil Hospodin.

Učinilť jest s námi veliké věci Hospodin, a protož veselili jsme se.

Uvediž zase, ó Hospodine, zajaté naše, tak jako potoky na vyprahlou krajinu.

Ti, kteříž se slzami rozsívali, s prozpěvováním žíti budou.

Sem i tam chodící lid s pláčem rozsívá drahé símě, ale potom přijda, s plésáním snášeti bude snopy své.

ŽALM 127

Píseň stupňů, Šalomounova. Nebude-li Hospodin stavěti domu, nadarmo usilují ti, kteříž stavějí jej; nebude-li Hospodin ostříhati města, nadarmo bdí strážný.

Daremnéť jest vám ráno vstávati, dlouho sedati, a jísti chléb bolesti, poněvadž Bůh dává milému svému i sen.

Aj, dědictví od Hospodina jsou dítky, a plod života jest mzda.

Jako střely v ruce udatného, tak jsou dítky zdárné.

Blahoslavený muž, kterýž by jimi naplnil toul svůj; nebudouť zahanbeni, když v rozepři budou s nepřátely v branách.

ŽALM 128

Píseň stupňů. Blahoslavený každý, kdo se bojí Hospodina, a chodí po cestách jeho.

Nebo z práce rukou svých živnost míti budeš, blahoslavený budeš, a štastněť se povede.

Manželka tvá jako vinný kmen plodný po bocích domu tvého, dítky tvé jako mladistvé olivoví vůkol stolu tvého.

Aj, takovéť bude míti požehnání muž bojící se Hospodina.

Požehnání tobě uděliž Hospodin z Siona, a ty spatřuj dobré věci Jeruzaléma po všecky dny života svého;

A viz syny synů svých, a pokoj nad Izraelem.

SVATÉ EVANGELIUM PODLE SVATÉHO LUKÁŠE (4,38–41)

Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.

Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.

Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.

Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.

Tenoo oasht emmok o piekhristos nem pekyot en aghathos nem pi epnevma ethowab je akee ak soati emmon nai nan

Klaníme se Ti, Kriste, s Tvým dobrým Otcem a Svatým Duchem, neboť jsi přišel a spasil nás.

1. Jestliže je spravedlivý sotva spasen, kde se objevím já, hříšník? Břímě a žár dne jsem pro slabost svého lidství nevydržel. Ale Ty, milosrdný Bože, připočti mě k druhům jedenácté hodiny. Hle, v nepravostech jsem byl počat a v hříších mne zrodila má matka. Proto se neodvažuji pozvednout své oči k nebi, nýbrž spoléhám na hojnost Tvého milosrdenství a lásky k lidem a volám: „Bože, odpusť mi hříšnému a smiluj se nade mnou.“

Doxa Patri ke Eioa ke Agio Pnevmati

Sláva Otci i Synu i Svatému Duchu.

2. Pospěš, Spasiteli, otevřít mi otcovská lůna, neboť život jsem promarnil v rozkoších a žádostech a den mne minul a pominul. Nyní proto spoléhám na bohatství Tvého nikdy nekončícího slitování. Neopouštěj tedy zkroušené srdce, jež potřebuje Tvého milosrdenství. Pokorně k Tobě volám, Pane: „Otče, zhřešil jsem proti nebi i před Tebou a již nejsem hoden nazývat se Tvým synem; učiň mne jedním ze svých najatých služebníků.“

Ke nin ke a ee ke ees toos e onas toan e oa noan ameen.

Nyní i vždycky i na věky věků. Amen.

3. Každou nepravost jsem činil s prozíravostí a horlivostí a každý hřích jsem konal s dychtivostí a pečlivostí a všeho trápení a soudu jsem hoden. Proto mi, Paní Panno, připrav cesty pokání; k tobě se utíkám, skrze tebe hledám přímluvu a tebe volám na pomoc, abych nebyl zahanben. A když má duše vyjde z těla, ujmi se mne a zmař úklady nepřátel a uzavři brány hádu, aby mou duši nepohltily, ó bezúhonná nevěsto pravého Ženicha.

Poté se modlící modlí:

Pane, vyslyš nás a smiluj se nad námi a odpusť nám naše hříchy. Amen.

(Pane, smiluj se) 41×

Rozhřešení

Děkujeme Ti, náš milosrdný Králi, žes nám dopřál projít tento den v pokoji a přivedl nás k večeru, abychom Ti s díkem vzdávali chválu, a učinil nás hodnými spatřit i večerní světlo. Bože, přijmi toto naše nynější velebení. Vysvoboď nás z úkladů protivníka a zmař všechny jeho léčky nastražené na nás. Dopřej nám v nastávající noci bezpečí bez bolesti, úzkosti, námahy a přeludů, abychom ji přešli také v pokoji a čistotě a povstávali k chválám a modlitbám vždy a všude, velebíce Tvé svaté jméno ve všem, spolu s Otcem nepochopitelným a bezpočátečným a se Svatým, životodárným a Tobě rovným Duchem Svatým, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Prosba modlená na konci každé hodiny

Smiluj se nad námi, Bože, potom se nad námi slituj. Ty, jenž jsi v každé době a v každé hodině, na nebi i na zemi, klaněn a oslavován, Kriste, náš dobrý Bože, dlouho shovívající, mnohomilosrdný a velmi slitovný, jenž miluješ spravedlivé a smilováváš se nad hříšníky, z nichž já jsem první; Ty, který nechceš smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil; Ty, který voláš všechny ke spáse pro příslib budoucích dober:

Pane, přijmi v tuto hodinu i v každou hodinu naše prosby; urovnej náš život, veď nás k plnění Tvých přikázání; posvěť naše duše, očisť naše těla, naprav naše myšlenky, očisť naše úmysly, uzdrav naše nemoci a odpusť naše hříchy; a vysvoboď nás od každého zlého zármutku a sklíčenosti srdce. Obklop nás svými svatými anděly, abychom jejich táborem byli střeženi a vedeni, a tak dospěli k jednotě víry a k poznání Tvé nepostižitelné a neomezené slávy, neboť jsi požehnaný na věky. Amen.

Bože, učiň nás hodnými, abychom s díkůvzdáním říkali: Otče náš, jenž jsi na nebesích...