Hodinové modlitby

Aktuální hodina

Kompleta – Dvanáctá hodina

Před spánkem si připomínáme Kristův pohřeb, pomíjivost světa a prosíme o odpuštění a ochranu po celou noc.

Úvod každé hodiny

Ve jménu Otce i Syna i Svatého Ducha

jeden Bůh. Amen.

Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, požehnej. Amen.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

OTČENÁŠ

A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.

Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.

Chléb náš vezdejší dej nám dnes.

A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.

I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

Modlitba díkůvzdání

Děkujme dobročinnému, milosrdnému Bohu, Otci našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, neboť nás zastřel, pomohl nám, ochránil nás, přijal nás k Sobě, slitoval se nad námi, podepřel nás a přivedl nás k této hodině. Prosme jej také, aby nás v tento svatý den i po všechny dny našeho života zachoval v naprostém pokoji. Pán Bůh náš Všemohoucí.

Pane, Bože Všemohoucí, Otče našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista, děkujeme Ti za všech okolností, za vše a ve všem; neboť jsi nás zastřel, pomohl nám, ochránil nás, přijal nás k Sobě, slitoval se nad námi, podepřel nás a přivedl nás k této hodině.

Proto prosíme a žádáme z Tvé dobroty, Milovníku lidí: uděl nám, abychom dokonali tento svatý den i všechny dny našeho života v pokoji a v bázni před Tebou. Každou závist, každé pokušení a každý čin ďábla, úklady zlých lidí a povstání viditelných i neviditelných nepřátel od nás i od všeho Tvého lidu i od tohoto svatého místa odstraň. To, co je dobré a užitečné, nám daruj. Neboť Ty jsi dal nám moc šlapat po hadech a štírech a po veškeré síle nepřítele. A neveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od toho Zlého.

Skrze milost, slitování a milování lidí jednorozeného Syna Tvého, našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista; skrze něhož Tobě náleží sláva, čest, moc a klanění, s Ním i se Svatým, životodárným a Tobě rovným Duchem Svatým, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

ŽALM 50

Žalm Azafovi. Bůh silný, Bůh Hospodin mluvil, a přivolal zemi od východu slunce i od západu jeho.

Z Siona v dokonalé kráse Bůh zastkvěl se.

Béřeť se Bůh náš, a nebude mlčeti; oheň před ním vše zžírati bude, a vůkol něho vichřice náramná.

Zavolal nebes s hůry i země, aby soudil lid svůj, řka:

Shromažďte mi svaté mé, kteříž smlouvu se mnou učinili při obětech.

I budou vypravovati nebesa spravedlnost jeho; nebo sám Bůh soudce jest. Sélah.

Slyš, lide můj, a buduť mluviti, Izraeli, a buduť tebou osvědčovati. Já zajisté Bůh, Bůh tvůj jsem.

Nechci tě obviňovati z příčiny obětí tvých, ani zápalů tvých, že by vždycky přede mnou nebyli.

Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

Nebo má jest všecka zvěř lesní, i hovada na tisíci horách.

Já znám všecko ptactvo po horách, a zvěř polní před sebou mám.

Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.

Zdaliž jídám maso z volů, a pijím krev kozlovou?

Obětuj Bohu obět chvály, a plň Nejvyššímu své sliby;

A vzývej mne v den ssoužení, vytrhnu tě, a ty mne budeš slaviti.

Sic jinak bezbožníku praví Bůh: Což tobě do toho, že ty vypravuješ ustanovení má, a béřeš smlouvu mou v ústa svá,

Poněvadž jsi vzal v nenávist kázeň, a zavrhl jsi za sebe slova má.

Vidíš-li zloděje, hned s ním běžíš, a s cizoložníky díl svůj máš.

Ústa svá pouštíš ke zlému, a jazyk tvůj skládá lest.

Usazuješ se, a mluvíš proti bratru svému, a na syna matky své lehkost uvodíš.

To jsi činil, a já mlčel jsem. Měl-liž jsi ty se domnívati, že já tobě podobný budu? Nýbrž trestati tě budu, a představímť to před oči tvé.

Srozumějtež tomu již aspoň vy, kteříž se zapomínáte na Boha, abych snad nepochytil, a nebyl by, kdo by vytrhl.

Kdož obětuje obět chvály, tenť mne uctí, a tomu, kdož napravuje cestu svou, ukáži spasení Boží.

Začátek modlitby

Chvála před spaním tohoto požehnaného dne, přináším ji Kristu, svému Králi a Bohu, a prosím jej, aby mi odpustil mé hříchy.

ŽALM 129

Píseň stupňů. Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, rciž nyní Izraeli,

Veliceť jsou mne ssužovali hned od mladosti mé, a však mne nepřemohli.

Po hřbetě mém orali oráči, a dlouhé proháněli brázdy své.

Ale Hospodin jsa spravedlivý, zpřetínal prostranky bezbožných.

Zahanbeni a zpět obráceni budou všickni, kteříž nenávidí Siona.

Budou jako tráva na střechách, kteráž prvé než odrostá, usychá.

Z níž nemůže hrsti své naplniti žnec, ani náručí svého ten, kterýž váže snopy.

Aniž řeknou tudy jdoucí: Požehnání Hospodinovo budiž s vámi, aneb: Dobrořečíme vám ve jménu Hospodinovu.

ŽALM 130

Píseň stupňů. Z hlubokosti volám k tobě, Hospodine.

Pane, vyslyš hlas můj, nakloň uší svých k hlasu pokorných proseb mých.

Budeš-li nepravosti šetřiti, Hospodine Pane, kdo ostojí?

Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

Očekávám na Hospodina, očekává duše má, a ještě očekává na slovo jeho.

Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.

Očekávejž, Izraeli, na Hospodina; nebo u Hospodina jest milosrdenství, a hojné u něho vykoupení.

Onť zajisté vykoupí Izraele ze všech nepravostí jeho.

ŽALM 131

Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.

Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.

Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.

ŽALM 132

Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,

Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:

Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,

Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.

Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.

Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.

Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.

Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.

Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.

Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,

A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.

ŽALM 133

Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!

Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.

A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.

ŽALM 136

Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo věčné jest milosrdenství jeho.

Oslavujte Boha bohů, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Oslavujte Pána pánů, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Toho, kterýž sám činí divy veliké, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž učinil nebesa moudře, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž roztáhl zemi na vodách, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž učinil světla veliká, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Slunce, aby panovalo ve dne, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Měsíc a hvězdy, aby panovaly v noci, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž ranil Egyptské v prvorozených jejich, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

A vyvedl Izraele z prostředku jejich, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

V ruce silné a v rameni vztaženém, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž rozdělil moře Rudé na díly, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

A převedl Izraele prostředkem jeho, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

A uvrhl Faraona s vojskem jeho do moře Rudého, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž vedl lid svůj přes poušť, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž pobil krále veliké, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

A zbil krále znamenité, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Seona krále Amorejského, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Též Oga krále Bázan, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

A dal zemi jejich v dědictví, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

V dědictví Izraelovi, služebníku svému, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž v snížení našem pamatuje na nás, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

A vytrhl nás z nepřátel našich, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Kterýž dává pokrm všelikému tělu, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

Oslavujte Boha silného nebes, neboť jest věčné milosrdenství jeho.

ŽALM 137

Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.

Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.

A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.

ŽALM 140

Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

Vysvoboď mne, Hospodine, od člověka zlého, a od muže ukrutného ostříhej mne,

Kteříž myslí zlé věci v srdci, a na každý den sbírají se k válce.

Naostřují jazyk svůj jako had, jed lítého hada jest ve rtech jejich. Sélah.

Ostříhej mne, Hospodine, od rukou bezbožníka, od muže ukrutného zachovej mne, kteříž myslí podraziti nohy mé.

Polékli pyšní na mne osídlo a provazy, roztáhli teneta u cesty, a léčky své mi položili. Sélah.

Řekl jsem Hospodinu: Bůh silný můj jsi, pozoruj, Hospodine, hlasu pokorných modliteb mých.

Hospodine Pane, sílo spasení mého, kterýž přikrýváš hlavu mou v čas boje,

Nedávej, Hospodine, bezbožnému, čehož žádostiv jest, ani předsevzetí zlého vykonati jemu dopouštěj, aby se nepovýšil. Sélah.

Vůdce těch, jenž obkličují mne, nepravost rtů jejich ať přikryje.

Padej na ně uhlé řeřavé, a na oheň uvrz je, do jam hlubokých, aby nemohli povstati.

Člověk utrhač nebude upevněn na zemi, a muž ukrutný, zlostí polapen jsa, padne.

Vím, žeť se Hospodin zasadí o při chudého, a pomstí nuzných. [ (Psalms 140:14) A tak spravedliví slaviti budou jméno tvé, a upřímí přebývati před oblíčejem tvým. ]

ŽALM 141

Žalm Davidův. Hospodine, k toběť volám, pospěš ke mně; pozoruj hlasu mého, když tebe vzývám.

Budiž příjemná modlitba má, jako kadění před oblíčejem tvým, pozdvižení rukou mých, jako obět večerní.

Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

Nedopouštěj srdci mému uchýliti se ke zlé věci, k činění skutků bezbožných, s muži činícími nepravost, a abych nebyl přelouzen líbostmi jejich.

Nechť mne bije spravedlivý, přijmu to za dobrodiní, a nechť tresce mne, bude mi to olej nejčistší, kterýž neprorazí hlavy mé, ale ještěť modlitba má platná bude proti zlosti jejich.

Smetáni jsou do míst skalnatých soudcové jejich, aby slyšeli slova má, nebo jsou libá.

Jako když někdo roubá a štípá dříví na zemi, tak se rozletují kosti naše až k ústům hrobovým.

Ale k toběť, Hospodine Pane, oči mé; v tebe doufám, nevylévej duše mé.

Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

Nechť padnou hromadně do sítek svých bezbožní, a já zatím přejdu.

ŽALM 145

Chvalitebná píseň Davidova. Vyvyšovati tě budu, Bože můj králi, a dobrořečiti jménu tvému na věky věků.

Na každý den dobrořečiti budu tobě, a chváliti jméno tvé na věky věků.

Hospodin veliký jest, a vší chvály hodný, a velikost jeho nemůž vystižena býti.

Rodina rodině vychvalovati bude skutky tvé, a předivnou moc tvou zvěstovati.

O slávě a kráse velebnosti tvé, i o věcech tvých předivných mluviti budu.

A moc přehrozných skutků tvých rozhlašovati budou; i já důstojnost tvou budu vypravovati.

Pamět mnohé dobroty tvé hlásati budou, a o spravedlnosti tvé zpívati, řkouce:

Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.

Dobrotivý Hospodin všechněm, a slitování jeho nade všecky skutky jeho.

Oslavujtež tebe, Hospodine, všickni skutkové tvoji, a svatí tvoji tobě dobrořečte.

Slávu království tvého ať vypravují, a o síle tvé mluví,

Aby v známost uvedli synům lidským moci jeho, a slávu i ozdobu království jeho.

Království tvé jest království všech věků, a panování tvé nad jedním každým pokolením.

Zdržujeť Hospodin všecky padající, a pozdvihuje všechněch sklíčených.

Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.

Otvíráš ruku svou, a nasycuješ každý živočich podlé dobře líbezné vůle své.

Spravedlivý jest Hospodin ve všech cestách svých, a milosrdný ve všech skutcích svých.

Blízký jest Hospodin všechněm, kteříž ho vzývají, všechněm, kteříž ho vzývají v pravdě.

Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.

Ostříhá Hospodin všech, kdož jej milují, ale všecky bezbožné zatratí.

Chválu Hospodinovu vypravovati budou ústa má, a dobrořečiti bude všeliké tělo jménu svatému jeho od věků až na věky.

ŽALM 146

Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

Nedoufejtež v knížatech, v synech lidských, v nichž není vysvobození.

Vychází duch jejich, navracují se do země své, v tentýž den mizejí myšlení jejich.

Blahoslavený ten, jehož spomocník jest Bůh silný Jákobův, jehož naděje jest v Hospodinu Bohu jeho,

Kterýž učinil nebe, zemi, moře, i vše, což v nich jest, kterýž ostříhá pravdy až na věky,

Kterýž činí soud utištěným, dává chléb lačným. Hospodin vysvobozuje vězně.

Hospodin otvírá oči slepých, Hospodin pozdvihuje snížených, Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin ostříhá příchozích, sirotku a vdově pomáhá, ale cestu bezbožných podvrací.

Kralovati bude Hospodin na věky, Bůh tvůj, ó Sione, od národu až do pronárodu. Halelujah.

ŽALM 147

Chvalte Hospodina, nebo dobré jest zpívati žalmy Bohu našemu, nebo rozkošné jest, a ozdobná jest chvála.

Stavitel Jeruzaléma Hospodin, rozptýlený lid Izraelský shromažďuje,

Kterýž uzdravuje skroušené srdcem, a uvazuje bolesti jejich,

Kterýž sčítá počet hvězd, a každé z nich ze jména povolává.

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

Pozdvihuje pokorných Hospodin, ale bezbožné snižuje až k zemi.

Zpívejte Hospodinu s díkčiněním, zpívejte žalmy Bohu našemu na citaře,

Kterýž zastírá nebesa hustými oblaky, nastrojuje zemi déšť, a vyvodí trávu na horách.

Kterýž dává hovadům potravu jejich, i mladým krkavcům, kteříž volají k němu.

Nemáť v síle koně zalíbení, aniž se kochá v lejtkách muže udatného.

Líbost má Hospodin v těch, kteříž se ho bojí, a kteříž doufají v milosrdenství jeho.

Chval, Jeruzaléme, Hospodina, chval Boha svého, Sione.

Nebo on utvrzuje závory bran tvých, požehnání udílí synům tvým u prostřed tebe.

On působí v končinách tvých pokoj, a bělí pšeničnou nasycuje tě.

On když vysílá na zemi rozkaz svůj, velmi rychle k vykonání běží slovo jeho.

Onť dává sníh jako vlnu, jíním jako popelem posýpá.

Hází ledem svým jako skyvami; před zimou jeho kdo ostojí?

Vysílaje slovo své, rozpouští je; hned jakž povane větrem svým, anť tekou vody.

Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi.

Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.

SVATÉ EVANGELIUM PODLE SVATÉHO LUKÁŠE (2,25–32)

A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

Třikrát svatý (Trisagion)

Svatý Bože, Svatý Mocný, Svatý Nesmrtelný, který ses narodil z Panny, smiluj se nad námi. Svatý Bože, Svatý Mocný, Svatý Nesmrtelný, jenž jsi byl za nás ukřižován, smiluj se nad námi. Svatý Bože, Svatý Mocný, Svatý Nesmrtelný, jenž jsi vstal z mrtvých a vystoupil na nebesa, smiluj se nad námi. Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Svatá Trojice, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, smiluj se nad námi. Svatá Trojice, smiluj se nad námi.

Pane, odpusť nám naše hříchy. Pane, odpusť nám naše nepravosti. Pane, odpusť nám naše poklesky. Pane, navštiv nemocné svého lidu, uzdrav je pro své svaté jméno. Naši otci a bratři, kteří zesnuli, Pane, dej spočinout jejich duším. Ty, jenž jsi bez hříchu, Pane, smiluj se nad námi. Ty, jenž jsi bez hříchu, Pane, pomoz nám a přijmi naše prosby u Tebe. Neboť Tobě náleží sláva, moc a trojí posvěcení. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, požehnej. Amen.

A učiň nás hodnými, abychom s díkůvzdáním říkali: Otče náš, jenž jsi na nebesích....

Pokoj tobě

Pokoj tobě. Prosíme tě, svatá, slávou naplněná, vždycky Panno, Bohorodice, Matko Kristova: vznášej naše modlitby k tvému milovanému Synu, aby nám odpustil naše hříchy.

Pokoj té, která jsi nám porodila pravé Světlo, Krista, našeho Boha, svatá Panno; pros Pána za nás, aby učinil milosrdenství našim duším a odpustil nám naše hříchy.

Panno Maria, Bohorodice, svatá a věrná přímluvkyně lidského rodu, přimlouvej se za nás před Kristem, kterého jsi porodila, aby nám dopřál odpuštění našich hříchů.

Pokoj tobě, Panno, pravá Královno; pokoj chloubě našeho rodu; porodila jsi nám Emmanuela. Prosíme tě: rozpomeň se na nás, věrná prostřednice, před naším Pánem Ježíšem Kristem, aby nám odpustil naše hříchy.

Začátek vyznání víry

Zvětšujeme tě, Matko pravého Světla, a velebíme tě, svatá Panno, Bohorodice, neboť jsi nám porodila Spasitele světa; přišel a spasil naše duše.

Sláva Tobě, náš Pane a Králi, Kriste, slávo apoštolů, koruno mučedníků, jásote spravedlivých, stálosti církví, odpuštění hříchů.

Zvěstujeme Svatou Trojici, jediné Božství; klaníme se jí a velebíme ji. Pane, smiluj se. Pane, smiluj se. Pane, požehnej. Amen.

Svaté pravoslavné vyznání víry

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného.

I v jednoho Pána Ježíše Krista, Syna Božího, Jednorozeného, který se zrodil z Otce přede všemi věky, Světlo ze Světla, pravého Boha z Boha pravého, zplozeného, ne stvořeného, jedné podstaty s Otcem; skrze něho všechno je stvořeno. Který pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebes a vtělil se z Ducha Svatého a z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován za dnů Pontia Piláta, trpěl a byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých podle Písem; a vstoupil na nebesa, sedí po pravici Otce; a zase přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království nebude konce.

I v Ducha Svatého, Pána, dárce života, který z Otce vychází, jemuž se spolu s Otcem i Synem vzdává poklona a sláva a který mluvil skrze proroky.

V jednu svatou, všeobecnou a apoštolskou církev.

Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů.

Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Amen.

Κύριε ἐλέησον Kyrie eleison (Pane, smiluj se) 41krát

Svatý, svatý, svatý

Svatý, svatý, svatý, Hospodin zástupů. Nebe i země jsou plny Tvé slávy a Tvé cti. Smiluj se nad námi, Bože Otče Všemohoucí. Svatá Trojice, smiluj se nad námi. Pane, Bože mocností, buď s námi, neboť nemáme v našich souženích a úzkostech jiného pomocníka mimo Tebe.

Rozvazuj, odpusť a promiň nám, Bože, naše nepravosti, které jsme spáchali z vůle i bez vůle, které jsme učinili vědomě i nevědomě, skryté i zjevné. Pane, odpusť je nám pro své svaté jméno, které je nad námi vzýváno. Podle Tvého milosrdenství, Pane, a ne podle našich hříchů.

A učiň nás hodnými, abychom s díkůvzdáním říkali: Otče náš, jenž jsi na nebesích..

Rozhřešení

Pane, vše, čím jsme dnes proti Tobě zhřešili, ať již skutkem, slovem či myšlenkou, anebo všemi smysly – odpusť a promiň nám pro své svaté jméno, jakožto Dobrý a Milovník lidí. Dopřej nám, Bože, pokojnou noc a spánek čistý od každé úzkosti; a pošli nám anděla pokoje, aby nás střežil od každého zla, od každé rány i od každého pokušení nepřítele. Skrze milost, slitování a milování lidí jednorozeného Syna Tvého, našeho Pána, Boha a Spasitele Ježíše Krista; skrze něhož Tobě náleží s Ním sláva, čest a moc, se Svatým, životodárným a Tobě rovným Duchem Svatým, nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Prosba modlená na konci každé hodiny

Smiluj se nad námi, Bože, potom se nad námi slituj. Ty, jenž jsi v každé době a v každé hodině, na nebi i na zemi, klaněn a oslavován, Kriste, náš dobrý Bože, dlouho shovívající, mnohomilosrdný a velmi slitovný, jenž miluješ spravedlivé a smilováváš se nad hříšníky, z nichž já jsem první; Ty, který nechceš smrt hříšníka, ale aby se obrátil a žil; Ty, který voláš všechny ke spáse pro příslib budoucích dober:

Pane, přijmi v tuto hodinu i v každou hodinu naše prosby; urovnej náš život, veď nás k plnění Tvých přikázání; posvěť naše duše, očisť naše těla, naprav naše myšlenky, očisť naše úmysly, uzdrav naše nemoci a odpusť naše hříchy; a vysvoboď nás od každého zlého zármutku a sklíčenosti srdce. Obklop nás svými svatými anděly, abychom jejich táborem byli střeženi a vedeni, a tak dospěli k jednotě víry a k poznání Tvé nepostižitelné a neomezené slávy, neboť jsi požehnaný na věky. Amen.

Bože, učiň nás hodnými, abychom s díkůvzdáním říkali: Otče náš, jenž jsi na nebesích...