TSK · Jób 17:16

Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.

Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.

Neboť jest naplněna trápeními duše má, a život můj až k hrobu se přiblížil.

Aj, v čas pokoje potkala mne byla hořkost nejhořčejší, ale tobě zalíbilo se vytrhnouti duši mou z propasti zkažení, proto že jsi zavrhl za hřbet svůj všecky hříchy mé.

Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé.