TSK · Lukáš 7:16

A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.

Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,

A vidouce to zástupové, divili se a velebili Boha, kterýž dal takovou moc lidem.

Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok od Nazarétu Galilejského.

Tedy přišla bázeň na všecky sousedy jejich, a po všech horách Judských rozhlásána jsou všecka ta slova.

I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci.

I prosilo ho to všecko množství té okolní krajiny Gadarenských, aby odšel od nich; nebo bázní velikou naplněni byli. A on vstoupiv na lodí, navrátil se.

A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.

I otázali se ho: Což pak? Eliáš jsi ty? I řekl: Nejsem. Tedy jsi ten Prorok? Odpověděl: Nejsem.

Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.

Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

Mojžíš zajisté otcům řekl, že Proroka vám vzbudí Pán Bůh váš z bratří vašich jako mne, jehož poslouchati budete ve všem, cožkoli bude mluviti vám.

I byla bázeň veliká po vší církvi, i mezi všemi, kteříž to slyšeli.

A slavili ve mně Boha.