TSK · Žalmy 47:5

I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:

A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte hlas trouby, zkřikne všecken lid křikem velikým, i oboří se zed městská na místě svém, a vejde lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál.

Sebaniáš také a Jozafat, Natanael, Amazai, Zachariáš, Benaiáš a Eliezer kněží, troubili na trouby před truhlou Boží; ale Obededom a Jechiáš byli též vrátní u truhly.

Těm také, totiž Hémanovi a Jedutunovi, nechal trub a cymbálů, aby zvučeli, i jiných nástrojů muziky Boží, syny pak Jedutunovy postavil u vrat.

Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude.

Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah,

Vezměte žaltář, přidejte buben, harfu libou a loutnu.

Chvalte jej zvukem trouby, chvalte jej na loutnu a citaru.

Přisáhl Hospodin skrze důstojnost Jákobovu: Žeť se nezapomenu na věky na všecky skutky jejich.

I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.

Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.

Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve.

A těch sedm andělů, kteříž měli sedm trub, připravili se, aby troubili.