TSK · Žalmy 88:9

Jestliže ty nastrojíš srdce své, a ruce své k němu vztáhneš;

Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.

Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.

Žízní duše má Boha, Boha živého, a říká: Skoro-liž půjdu, a ukáži se před oblíčejem Božím?

Já pak k Bohu volati budu, a Hospodin vysvobodí mne.

Smiluj se nade mnou, Hospodine, k toběť zajisté každého dne volám.

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.

Za tím stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: