TSK · 2 Petrův 1:6

A chodil Enoch stále s Bohem a nebyl více vidín; nebo vzal ho Bůh.

Spravedlivý hyne, a žádný nepřipouští toho k srdci, a muži pobožní odcházejí, a žádný nerozvažuje toho, že před příchodem zlého vychvácen bývá spravedlivý,

V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.

Těm zajisté, kteříž trvajíce v dobrém skutku, slávy a cti a nesmrtelnosti hledají, životem věčným,

Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.

A všeliký, kdož bojuje, ve všem jest zdrželivý. A oni zajisté, aby porušitelnou korunu vzali, jsou zdrželiví, ale my neporušitelnou.

Proti takovýmť není Zákon.

Bez přestání pamatujíce na skutek víry vaší, a na práci svaté lásky, a na trpělivost naděje Pána našeho Jezukrista, před Bohem a Otcem naším,

Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpělivému očekávání Krista.

Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti,) dobrými skutky.

Světské pak a babské básně zavrz, ale cvič se v zbožnosti.

Jestiť pak zisk veliký zbožnost, s takovou myslí, kteráž na tom, což má, přestati umí.

Mající způsob pobožnosti, ale moci její zapírajíce, a od takových se odvracuj.

Ale přívětivý k hostem, dobrotivý, opatrný, spravedlivý, svatý, zdrželivý,

Tak abyste nebyli líní, ale následovníci těch, kteříž skrze víru a snášelivost obdrželi dědictví zaslíbené.

Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.

Vědouce, že zkušení víry vaší působí trpělivost.

Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což potřebí bylo k životu a ku zbožnosti, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti.

Já Jan, kterýž jsem i bratr váš, i spoluúčastník v soužení, i v království, i v trpělivosti Ježíše Krista, byl jsem na ostrově, kterýž slove Patmos, pro slovo Boží a svědectví Ježíše Krista.

Jestliže kdo do vězení povede, do vězení půjde; zabije-li kdo mečem, musí mečem zabit býti. Zdeť jest trpělivost a víra svatých.