TSK · 5 Mojžišova 32:36

I litoval Hospodin zlého, kteréž řekl, že učiní lidu svému.

A když vzbuzoval jim Hospodin soudce, býval Hospodin s každým soudcím, a vysvobozoval je z ruky nepřátel jejich po všecky dny soudce; (nebo želel Hospodin naříkání jejich, k němuž je přivodili ti, kteříž je ssužovali a utiskali).

Protož aj, já uvedu zlé věci na dům Jeroboámův, a vyhladím z Jeroboáma, i toho, jenž močí na stěnu, i zajatého i zanechaného v Izraeli, a vyvrhu ostatky domu Jeroboámova, jako hnůj vymítán bývá až dočista.

A tak zahyne všecken dům Achabův, a vypléním z domu Achabova močícího na stěnu, a zajatého i zanechaného v Izraeli.

I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,

Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb dítě velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti němu, ustavičně se vždy na něj rozpomínám. Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho; jistě žeť se slituji nad ním, dí Hospodin.

I slyšel jsem muže toho oblečeného v roucho lněné, kterýž stál nad vodou té řeky, an zdvihl pravici svou i levici svou k nebi, a přisáhl skrze Živého na věky, že po uloženém času, a uložených časích, i půl času, a když do cela rozptýlí násilí lidu svatého, dokonají se všecky tyto věci.

I bude horlivou milostí zažžen Hospodin k zemi své, a slituje se nad lidem svým.

I želel Hospodin toho. A ani toho se nestane, řekl Panovník Hospodin.