TSK · Jób 29:22

Bojí se, neodpovídají více, zavrhli od sebe slova.

Strdí tekou rtové tvoji, ó choti, med a mléko pod jazykem tvým, a vůně roucha tvého jako vůně Libánu.

Synu člověčí, obrať tvář svou k straně polední, a vypusť jako rosu na poledne, a prorokuj proti lesu toho pole, kteréž jest na poledne.

Neprorokujte. Budou prorokovati, ale nebudou těmto prorokovati, a neponesou pohanění.

A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž se odvážil kdo více od toho dne jeho se nač tázati.