TSK · Jób 37:2

I stalo se dne třetího, když bylo ráno, že bylo hřímání s blýskáním a oblak hustý na té hoře, zvuk také trouby velmi tuhý, až se zhrozil všecken lid, kterýž byl v ležení.

(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,

Sněhu zajisté říká: Buď na zemi, tolikéž pršce dešťové, ano i přívalu násilnému.

A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,