TSK · Jób 38:11

V tom ve všem nezhřešil Job, a nepřivlastnil Bohu nic nemoudrého.

Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.

Když povstává k soudu Bůh, aby zachoval všecky pokorné na zemi. Sélah.

Pozdvihují se řeky, ó Hospodine, pozdvihují řeky zvuku svého, pozdvihují řeky vlnobití svých.

Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí.

Bylo pak tu veliké stádo vepřů, kteříž se pásli na hoře. I prosili ho ďáblové, aby jim dopustil do nich vjíti. I dopustil jim.

A když se vyplní tisíc let, propuštěn bude satanáš z žaláře svého.