TSK · Jób 7:4

Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má:

Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.

Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.

Duše má čeká Pána, víc než ponocní svitání, kteříž ponocují až do jitra.