TSK · Lukáš 12:17

Není-liž: Abys lámal lačnému chléb svůj, a chudé vypověděné abys uvedl do domu? Viděl-li bys nahého, abys jej přioděl, a před tělem svým abys se neskrýval.

A on odpovídaje, pravil jim: Kdo má dvě sukně, dej jednu nemajícímu, a kdo má pokrmy, tolikéž učiň.

Ale však i z toho, což máte, dávejte almužnu, a aj, všecky věci vaše čisté budou.

I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte.

Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,

I jáť pravím vám: Čiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů.

I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.

I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl?

Ale totoť pravím: Kdo skoupě rozsívá, skoupě i žíti bude; a kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude.

Po tomto jsme poznali lásku, že on duši svou za nás položil, i myť tedy máme za bratří duše své klásti.