TSK · Lukáš 7:39

Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.

Ježíš pak uslyšev to, řekl jim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.

Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes a dělej.

Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,

Tedy podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok veliký povstal mezi námi, a že Bůh navštívil lid svůj.

I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své?

I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.

A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.

Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

I zavolali po druhé člověka toho, kterýž býval slepý, a řekli jemu: Vzdej chválu Bohu. My víme, že člověk ten hříšník jest.