TSK · Príslovia 12:3

A požehnaná řeč tvá, i ty požehnaná, že jsi zdržela mne dnes, abych nevylil krve a nemstil sám sebe.

Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.

Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:

Píseň stupňů. Ti, kteříž doufají v Hospodina, podobni jsou k hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává.

Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.

Aby Kristus skrze víru přebýval v srdcích vašich,