TSK · Príslovia 14:10

Ona pak jsuci v hořkosti srdce, modlila se Hospodinu a plakala velmi.

V tom přišla k muži Božímu na horu, a chopila se noh jeho. I přistoupil Gézi, aby ji odehnal. Ale muž Boží řekl: Nechej jí; nebo v hořkosti jest duše její, a Hospodin zatajil to přede mnou, aniž mi oznámil.

Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.

Aniž mi dá oddechnouti, ale sytí mne hořkostmi.

Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou.

Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

A pojav s sebou Petra a Jakuba a Jana, počal se lekati a velmi teskliv býti.

Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.

A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.

Kdo má uši, slyšiž, co Duch praví církvím: Tomu, jenž vítězí, dám jísti mannu skrytou a dám jemu kamének bílý, a na tom kaménku jméno nové napsané, kteréhož žádný neví, než ten, kdož je přijímá.