TSK · Žalmy 18:2

Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

Davidův. K toběť, Hospodine, volám, skálo má, neodmlčujž mi se, abych, neozval-li bys mi se, nebyl podobný učiněn těm, kteříž sstupují do hrobu.

Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé.

Já pak zvěstovati budu skutky Páně na věčnost, žalmy zpívati budu Bohu Jákobovu. [ (Psalms 75:11) A všecky rohy bezbožníků srážím, rohové pak spravedlivého vyvýšeni budou. ]

Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho.

Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,

Nebo bude muž ten jako skrýše před větrem, a schrana před přívalem, jako potokové vod na místě suchém, jako stín skály veliké v zemi vyprahlé.

A opět: Já budu v něm doufati. A opět: Aj, já a dítky, kteréž dal mi Bůh.