TSK

TSK · Žalmy 31:9

مراجع Treasury of Scripture Knowledge في BKR.

العودة إلى المقطع

Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.

Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

Ustávám v úpění svém, ložce své každé noci svlažuji, slzami svými postel svou smáčím.

Rozšířil jsi krokům mým místo pode mnou, a nepodvrtly se nohy mé.

Kteréž vyřkli rtové moji, a vynesla ústa má, když jsem byl v ssoužení.

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.

Daleko jsi vzdálil mé známé ode mne, jimž jsi mne velice zošklivil, a tak jsem sevřín, že mi nelze nijakž vyjíti.

Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,

Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,