TSK · Žalmy 37:4

A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.

Abych přistoupil k oltáři Božímu, k Bohu radostného plésání mého, a budu tě oslavovati na harfě, ó Bože, Bože můj.

Vůli těch, kteříž se ho bojí, činí, a křik jejich slyší, a spomáhá jim.

Jako jabloň mezi dřívím lesním, tak milý můj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla seděti, a sedímť; nebo ovoce jeho sladké jest ústům mým.

Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

Kteréhožto neviděvše, milujete; kteréhožto nyní nevidouce, avšak v něho věříce, veselíte se radostí nevýmluvnou a oslavenou,