TSK · Žalmy 38:12

Řekl ještě Achitofel Absolonovi: Nechť medle vyberu dvanácte tisíc mužů, abych vstana, honil Davida noci této.

Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.

Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.

Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.

Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě.

Cizí učiněn jsem bratřím svým, a cizozemec synům matky své,

Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím.

Zachovej mne od osídla, kteréž mi roztáhli, a od sítek činících nepravost.

I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.