TSK · Žalmy 62:8

Odpověděla Anna, řkuci: Nikoli, pane můj, žena jsem ducha truchlivého, ani vína ani nápoje opojného jsem nepila, ale vylila jsem duši svou před Hospodinem.

Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.

Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

Doufej v Hospodina, a

Bůh jest naše útočiště i síla, ve všelikém ssoužení pomoc vždycky hotová.

Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.

Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.

Hlasem svým k Hospodinu volám, hlasem svým Hospodinu pokorně se modlím.

Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.

Kdo jest mezi vámi, ješto se bojí Hospodina, poslouchej hlasu služebníka jeho. Kdo jest, ješto chodí v temnostech, a nemá žádného světla, doufej ve jméno Hospodinovo, a zpolehni na Boha svého.

O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu.

A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho.