TSK · Zachariáš 6:1

Nuzného vyzdvihuje z prachu, a z hnoje vyvyšuje chudého, aby je posadil s knížaty, a stolici slávy dědičně jim dal; nebo Hospodinovy jsou stěžeje země, na nichž založil okršlek.

Rada pak Hospodinova na věky trvá, myšlení srdce jeho od národu do pronárodu.

Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.

Ještě prvé nežli den byl, já jsem, a není žádného, kdož by vytrhl z ruky mé. Když co dělám, kdo ji odvrátí?

Nebo aj, Hospodin v ohni přijde, a jako vichřice budou vozové jeho, aby vypustil v prchlivosti hněv svůj, a žehrání své v plameni ohně.

A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.

Že pak zlámán jest, a povstali čtyři místo něho, čtvero království z svého národu povstane, ale ne s takovou silou.

Potom opět pozdvihna očí svých, uzřel jsem, a aj, kniha letěla.

Aby učinili to, což ruka tvá a rada tvá předuložila, aby se stalo.

Podle předuložení věčného, kteréž jest uložil v Kristu Ježíši Pánu našem,