TSK · 1 Janův 4:18

Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.

Pročež, ó Hospodine, zamítáš mne, a tvář svou skrýváš přede mnou?

Abychom bez strachu, z ruky nepřátel našich jsouce vysvobozeni, sloužili jemu,

Nebo nedal nám Bůh ducha bázně, ale moci, a milování, a mysli způsobné.

Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.