TSK · 1 Timoteovi 1:11

Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své.

Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.

I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?

Bůh zajisté, kterýž rozkázal, aby se z temností světlo zablesklo, tenť jest se osvítil v srdcích našich, k osvícení známosti slávy Boží v tváři Ježíše Krista.

Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,

Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu.

Aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží,

Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno bylo evangelium, takť mluvíme, ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž zkušuje srdcí našich.

Kteréž časem svým ukáže ten blahoslavený a sám mocný, Král kralujících a Pán panujících,

Jehožto já ustanoven jsem kazatelem, a apoštolem, i učitelem pohanů.

A což jsi slyšel ode mne před mnohými svědky, svěřujž to lidem věrným, kteříž by způsobní byli i jiné učiti.

Snažujíce se tomu vyrozuměti, na který aneb jaký čas mínil by ten, kterýž v nich byl, Duch Kristův, předpovídající o utrpeních Kristových a o veliké slávě za tím jdoucí.