TSK · 2 Timoteovi 3:16

Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena.

Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě.

Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.

Ó kteráž sloveš domem Jákobovým, zdali do těsna vehnán býti má duch Hospodinův? To-liž by skutkové jeho byli? Zdaliž slova má nejsou dobrá tomu, kdož upřímě chodí?

Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v Písmích: Kámen, kterýž jsou zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.

Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:

Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.

Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.

Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,

Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje toliko křest Janův.

Nebť jsem neobmeškal zvěstovati vám všeliké rady Boží.

Ředitelem nemoudrých, učitelem nemluvňat, majícím formu umění a pravdy v Zákoně.

Jestiť pak to napsáno ne pro něj toliko, že jemu to počteno bylo za spravedlnost,

Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.

A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele,

Kterýž by v tichosti vyučoval ty, jenž se pravdě protiví, zda by někdy dal jim Bůh pokání ku poznání pravdy,

Protož jakž praví Duch svatý: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho,

Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných.