TSK · 5 Mojžišova 2:14

Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na poušti Sinai, v stánku úmluvy, prvního dne měsíce druhého, léta druhého po vyjití jejich z země Egyptské, řka:

Rci jim: Živ jsem já, praví Hospodin, žeť vám učiním tak, jakž jste mluvili v uši mé:

(Nebo řekl byl Hospodin o nich: Smrtí zemrou na poušti;) a žádný z nich nepozůstal, jediné Kálef, syn Jefonův, a Jozue, syn Nun.

Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.

Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:

I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,

Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

Protož vidělo mi se vám to připomenouti, kteříž jednou již o tom víte, že když Pán lid svůj z země Egyptské vysvobodil, potom ty, kteříž nevěřící byli, zatratil.