TSK · 2 Mojžišova 14:22

A duchem chřípí tvých shromážděny jsou vody, stály tekuté vody jako hromada, ssedly se propasti u prostřed moře.

A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.

Stáli pak kněží, kteříž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy na suše u prostřed Jordánu, nehýbajíce se, (a všecken Izrael šel po suše), až se lid všecken přepravil přes Jordán.

Tedy vzav plášť Eliášův, kterýž byl spadl s něho, udeřil na vodu a řekl: Kdež jest Hospodin Bůh Eliášův i on sám? A udeřil, pravím, na vodu, kteráž rozstoupila se sem i tam. I přešel Elizeus.

Obrátil moře v suchost, řeku přešli nohou po suše, tuť jsme se veselili v něm.

Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.

A převedl Izraele prostředkem jeho, nebo jest věčné milosrdenství jeho.

I bude silnice ostatkům lidu toho, kterýž zanechán bude od Assyrských, jako byla Izraelovi v ten den, když vycházel z země Egyptské.

Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.

A já budu, praví Hospodin, jeho zdí ohnivou vůkol, a slávou budu u prostřed něho.

Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli.