TSK · 1 Mojžišova 32:7

Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť.

A když se přiblížil Farao, pozdvihli synové Izraelští očí svých, a aj, Egyptští táhnou za nimi. I báli se velmi, a volali synové Izraelští k Hospodinu.

Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.

Slyš, ó Bože, volání mé, pozoruj modlitby mé.

Dobrý člověk slitovává se i půjčuje, a řídí své věci s soudem.

Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,

I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tedy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.

Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.

Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.

A takž i všickni, kteříž chtějí zbožně živi býti v Kristu Ježíši, protivenství míti budou.