TSK · Jakubův 2:9

A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.

A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.

Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.

Já zajisté skrze Zákon Zákonu umřel jsem, abych živ byl Bohu.

Každý, kdož činí hřích, činíť proti zákonu; nebo hřích jest přestoupení zákona.