TSK · Jób 11:12

Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?

Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?

Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?

Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.

Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

Řekl jsem v srdci svém o způsobu synů lidských, že jim ukázal Bůh, aby viděli, že jsou podobni hovadům.

Měvše se za moudré, blázni učiněni jsou.

Žádný sám sebe nesvoď. Zdá-li se komu z vás, že jest moudrý na tomto světě, budiž bláznem, aby byl učiněn moudrým.

Ale chceš-liž věděti, ó člověče marný, že víra bez skutků jest mrtvá?