TSK · Jób 12:2

Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.

Zdaliž k mnohým slovům nemá odpovědíno býti? Aneb zdali člověk mnohomluvný práv zůstane?

Tak aby muž nesmyslný nabyl rozumu, ačkoli člověk jest jako hřebec z divokého osla zplozený.

Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.

Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.

Myslil jsem: Staří mluviti budou, a mnoho let mající v známost uvedou moudrost.

Běda těm, kteříž jsou moudří sami u sebe, a vedlé zdání svého opatrní.

K zahanbeníť vašemu to pravím. Tak-liž není mezi vámi moudrého ani jednoho, kterýž by mohl rozsouditi mezi bratrem a bratrem svým?