TSK · Jób 6:25

Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.

Bude-liž kdy konec slovům povětrným? Aneb co tě popouzí, že tak mluvíš?

Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.

Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?

Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.

Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.