TSK · Jób 6:26

Jížto řekl: Mluvíš, jako jedna z bláznivých mluvívá. Dobré-liž jen věci bráti budeme od Boha, zlých pak nebudeme přijímati? V tom ve všem nezhřešil Job rty svými.

Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.

Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.

Stýště se duši mé v životě mém, vypustím nad sebou naříkání své, mluviti budu v hořkosti duše své.

Kdož jest to, jenž zatemňuje radu řečmi neumělými?

Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že řekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hněv můj proti tobě, a proti dvěma přátelům tvým, proto že jste nemluvili o mně toho, což pravého jest, tak jako služebník můj Job.

Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí tvých budeš odsouzen.