TSK · Matouš 25:19

Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti,

Pravil pak i k učedlníkům svým: Člověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.

Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá.

Všickni my zajisté ukázati se musíme před soudnou stolicí Kristovou, aby přijal jeden každý odplatu za to, což skrze tělo působil, podle toho, jakž práce čí byla, buďto v dobrém, nebo ve zlém.