TSK · Príslovia 19:2

Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:

Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.

Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.

Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.

Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

Čím pak byl kazatel moudřejší, tím více vyučoval lid umění, a rozvažoval, zpytoval, i složil množství přísloví.

Z té příčiny takto praví Panovník Hospodin: Aj, já zakládám na Sionu kámen, kámen zkušený, úhelný drahý, základ pevný; kdo věří, nebudeť kvapiti.

A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.

A za to se modlím, aby láska vaše ještě více a více se rozhojňovala v známosti a ve všelikém smyslu,