TSK · Žalmy 101:2

Nebo znám jej; protož přikáže synům svým a domu svému po sobě, aby ostříhali cesty Hospodinovy, a činili spravedlnost a soud, aťby naplnil Hospodin Abrahamovi, což mu zaslíbil.

A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje.

David pak ve všech cestách svých opatrně sobě počínal, nebo Hospodin byl s ním.

I kraloval David nade vším Izraelem, a činil David soud a spravedlnost všemu lidu svému.

Stalo se tedy, že když se zstaral Šalomoun, ženy jeho naklonily srdce jeho k bohům cizím, tak že nebylo srdce jeho celé při Hospodinu Bohu jeho, jako bylo srdce Davida otce jeho.

V Judstvu tolikéž byla ruka Boží, tak že jim dal srdce jedno k vykonání rozkazu králova a knížat, podlé slova Hospodinova.

Já pak v upřímnosti své chodím, vykupiž mne, a smiluj se nade mnou.

Přednímu z kantorů, jako: Nezahlazuj, žalm Azafův, a píseň.

Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé.

Pospěšiž a vyslyš mne, Hospodine, hyne duch můj; neukrývejž tváři své přede mnou, neboť jsem podobný těm, kteříž sstupují do hrobu.

Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vzbudím Davidovi výstřelek spravedlivý, i kralovati bude král, a šťastně se jemu povede; soud zajisté a spravedlnost na zemi konati bude.