TSK · Žalmy 102:9

Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.

Jako rána v kostech mých jest to, když mi utrhají nepřátelé moji, říkajíce mi každého dne: Kdež jest Bůh tvůj? [ (Psalms 42:12) Proč jsi smutná, duše má, a proč se kormoutíš ve mně? Posečkej na Boha, neboť ještě vyznávati jej budu; onť jest hojné spasení tváři mé a Bůh můj. ]

Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.

Neoznamujtež v Gát, aniž hned plačte; v domě Ofra v prachu se válej.