TSK · Žalmy 11:4

Tedy přikryl oblak stánek úmluvy, a sláva Hospodinova naplnila příbytek.

Oči zajisté Hospodinovy spatřují všecku zemi, aby dokazoval síly své při těch, kteříž jsou k němu srdce upřímého. Bláznivě jsi učinil v té věci, protož od toho času budou proti tobě války.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

Hospodin s nebe popatřil na syny lidské, aby viděl, byl-li by kdo rozumný a hledající Boha.

Hospodin patře s nebe, vidí všecky syny lidské,

Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,

Hospodin na nebesích utvrdil trůn svůj, a kralování jeho nade vším panuje.

Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.

Takto praví Hospodin: Nebe jest mi stolice, a země podnože noh mých. Kdež ten dům bude, kterýž mi vzděláte? Aneb kde bude místo odpočívání mého?

Zdaž se ukryje kdo v skrýších, abych já ho neshlédl? dí Hospodin. Zdaliž nebe i země já nenaplňuji? dí Hospodin.

Hospodin pak v chrámě svatosti své jest, umlkniž před oblíčejem jeho všecka země.

Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo stolice Boží jest,

Nebe jest mi stolice a země podnož noh mých, i jakýž mi tedy dům uděláte? praví Pán. Anebo jaké jest místo odpočívání mého?

A neníť žádného stvoření, kteréž by nebylo zjevné před obličejem jeho, nýbrž všecky věci jsou nahé a odkryté očima toho, o kterémž jest řeč naše.