TSK · Žalmy 112:4

K tomu nad poledne jasný nastaneť čas; zatmíš-li se pak, jitru podobný budeš.

Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,

Světlo vsáto jest spravedlivým, a radost těm, kteříž jsou upřímého srdce.

Milostivý Hospodin a spravedlivý, Bůh náš lítostivý.

Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.

Tehdáž se vyrazí jako jitřní záře světlo tvé, a zdraví tvé rychle zkvetne; předcházeti tě zajisté bude spravedlnost tvá, a sláva Hospodinova zbéře tě.

Neraduj se ze mne, nepřítelkyně má. Upadla-liť jsem, povstanu; sedím-liť v temnostech, svítí mi Hospodin.

Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.

Ne jako rozkazuje, toto pravím, ale příčinou jiných snažnosti i vaši upřímou lásku zkušenou ukázati chtěje.

(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě,)

Protož oblectež se jako vyvolení Boží, svatí, a milí, v srdce lítostivé, v dobrotivost, nízké o sobě smýšlení, krotkost, trpělivost,

Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen.

Po tomtoť zjevní jsou synové Boží a synové ďáblovi. Každý, kdož nečiní spravedlnosti, neníť z Boha, a kdož nemiluje bratra svého.