TSK · Žalmy 119:22

Odpověděl pak Nábal služebníkům Davidovým a řekl: Kdo jest David? A kdo syn Izai? Mnohotě nyní služebníků, kteříž se odtrhují jeden každý od pána svého.

A takto mluvil Semei, když mu zlořečil: Vyjdi, vyjdi, vražedlníče a nešlechetníče.

Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?

A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.

Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?

Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ.

Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém.

Vyjděmež tedy k němu ven z stanů, pohanění jeho nesouce.

Majíce dobré svědomí, aby za to, že utrhají vám jako zločincům, zahanbeni byli ti, kteříž hanějí vaše ctné v Kristu obcování.