TSK · Žalmy 119:82

Pohřížen jsem v hlubokém bahně, v němž dna není; všel jsem do hlubokosti vod, jejichž proud zachvátil mne.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.

Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají.