TSK · Žalmy 130:7

Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.

Ale ty Pane, Bože silný, lítostivý a milostivý, shovívající a hojný v milosrdenství, i pravdomluvný,

Ale u tebe jest odpuštění, tak aby uctivost k tobě zachována byla.

Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.

A pozůstavím u prostřed tebe lid chudý a nuzný, i budou doufati ve jménu Hospodinovu.

Zákon pak vkročil mezi to, aby se rozhojnil hřích, a když se rozhojnil hřích, tedy ještě více rozhojnila se milost,

V němžto máme vykoupení skrze krev jeho, totiž odpuštění hříchů, podle bohatství milosti jeho,

Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.

A zpívali píseň novou, řkouce: Hoden jsi vzíti knihy a otevříti pečeti jejich. Nebo jsi zabit, a vykoupils nás Bohu krví svou ze všelikého pokolení a jazyku a lidu i národu.