TSK · Žalmy 16:1

Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.

Hospodin zajisté jest útočiště chudého, útočiště v čas ssoužení.

Ostříhej mne jako zřítelnice oka, v stínu křídel svých skrej mne,

Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám.

Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.

Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,

Vy, kteříž milujete Hospodina, mějte v nenávisti to, což zlého jest; onť ostříhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníků je vytrhuje.

Píseň stupňů. Ti, kteříž doufají v Hospodina, podobni jsou k hoře Sionu, kteráž se nepohybuje, ale na věky zůstává.

Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.

Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin.

A pro tu příčinu toto všecko trpím, ale nestydímť se za to; nebo vím, komu jsem uvěřil, a jist jsem tím, že mocen jest toho, což jsem u něho složil, ostříhati až do onoho dne.