TSK · Žalmy 16:2

Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?

O tobě přemýšlí srdce mé, že velíš, řka: Hledejte tváři mé, a protož tváři tvé, Hospodine, hledati budu.

Nevezmuť z domu tvého volka, ani z chlévů tvých kozlů.

A vložím na moře ruku jeho, a na řeky pravici jeho.

Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).

A i tu třetí uvedu do ohně, a přeženu je, jako se přehání stříbro, a zprubuji je, jako prubováno bývá zlato. Každý vzývati bude jméno mé, a já vyslyším jej. Řeknu: Lid můj jest: a on dí: Hospodin jest Bůh můj.

I odpověděl Tomáš a řekl jemu: Pán můj a Bůh můj.