TSK · Žalmy 39:1

Ale Jéhu nebyl toho pilen, aby chodil v zákoně Hospodina, Boha Izraelského, celým srdcem svým, aniž odstoupil od hříchů Jeroboáma, kterýž byl uvedl v hříchy lid Izraelský.

I oddělil David a knížata vojska k službě syny Azafovy a Hémanovy a Jedutunovy, kteříž by prorokovali při harfách, při loutnách a při cimbálích. Byl pak počet jejich, totiž mužů těch, jenž práci vedli v přisluhování svém,

Ó by vyplénil Hospodin všeliké rty úlisné, a jazyk velikomluvný,

Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův.

Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.

Polož, Hospodine, stráž ústům mým, ostříhej dveří rtů mých.

Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

Protož rozumný v ten čas mlčeti musí, nebo čas ten zlý jest.

Choďtež v moudrosti před těmi, kteříž jsou vně, čas kupujíce.

Zdá-li se pak komu z vás, že jest nábožný, avšak v uzdu nepojímá jazyka svého, ale svodí srdce své, takového marné jest náboženství.