TSK · Žalmy 42:3

Nebo co jest všeliké tělo, aby slyše hlas Boha živého mluvícího z prostředku ohně, jako my, mělo živo býti?

Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.

Dím k Bohu silnému, skále své: Pročež jsi zapomenul se nade mnou? Proč pro ssoužení od nepřítele v smutku mám choditi?

Proč mají říkati pohané: Kdež jest Bůh jejich? Budiž znám mezi pohany, před očima našima, skrze pomstu krve služebníků svých, kteráž jest vylita.

Hospodine Bože zástupů, dokudž se přísně stavěti budeš k modlitbám lidu svého?

Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.

Vztahuji ruce své k tobě, duše má jako země vyprahlá žádá tebe. Sélah.

Uzříť to nepřítelkyně má, a přikryje ji hanba, ješto mi říká: Kdež jest Hospodin Bůh tvůj? Oči mé podívají se na ni; jižť bude rozšlapána jako bláto na ulicích.