TSK · Žalmy 48:1

I stalo se potom, že přitáhli synové Moáb a synové Ammon, a s nimi někteří od Ammonitských, proti Jozafatovi na vojnu.

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

Přednímu zpěváku z synů Chóre, žalm vyučující.

Byť i ječely, a kormoutily se vody jeho, a hory se rozrážely od dutí jeho. Sélah.

Přednímu z kantorů žalm, Davidova píseň.

Nebo jsi ty veliký, a činíš divné věci, ty jsi Bůh sám.

Přeslavnéť jsou to věci, kteréž se o tobě hlásají, ó město Boží. Sélah.

Nebo veliký Hospodin, a vší chvály hodný, i hrozný jest nade všecky bohy.

Vyvyšujte Hospodina Boha našeho, a sklánějte se na hoře svaté jeho; neboť jest svatý Hospodin Bůh náš.

Velikýť jest Pán náš, a nesmírný v síle; rozumnosti jeho není počtu.

Stane se také v ten den, že troubeno bude trubou velikou, i přijdou, kteříž byli zahynuli v zemi Assyrské, a zahnáni byli do země Egyptské, a klaněti se budou Hospodinu na hoře svaté v Jeruzalémě.

Na hoře pak Sion bude vysvobození, a bude svatá, a tak dědičně držeti bude dům Jákobův dědictví svá.

Takto praví Hospodin: Navrátil jsem se k Sionu, a bydlím u prostřed Jeruzaléma, aby sloul Jeruzalém městem věrným, a hora Hospodina zástupů horou svatosti.

Ale přistoupili jste k hoře Sionu, a k městu Boha živého, Jeruzalému nebeskému, a k nesčíslnému zástupu andělů,

I vyšel z trůnu hlas, řkoucí: Chvalte Boha našeho všickni služebníci jeho, a kteříž se bojíte jeho, i malí i velicí.

I vnesl mne v duchu na horu velikou a vysokou, a ukázal mi město veliké, ten svatý Jeruzalém, sstupující s nebe od Boha,