TSK · Žalmy 59:16

Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.

Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.

Protož bojí se ho lidé; neohlédá se na žádného z těch, kdož jsou moudrého srdce.

Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.

Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje.

Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.

Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.

Zdaliž v známost přichází ve tmách div tvůj, a spravedlnost tvá v zemi zapomenutí?

Žalm Davidův. O milosrdenství a soudu zpívati budu, tobě, ó Hospodine, žalmy budu zpívati.

Miluji Hospodina, proto že vyslýchá hlas můj a pokorné modlitby mé.

Učiň to, ať v jitře slyším milosrdenství tvé, neboť v tobě naději mám; oznam mi cestu, po kteréž bych choditi měl, neboť k tobě pozdvihuji duše své.

Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.

Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,

Tomu pak, kterýž mocen jest nade všecko učiniti mnohem hojněji, nežli my prosíme aneb rozumíme, podle moci té, kterouž dělá v nás,